Kde se vzalo víno?

Víno pijeme na oslavách. Často ho dáváme jako dárek. V létě pijeme víc bílé, v zimě zase červené. Víno si dopřávají ve větším množství Italové, Řekové nebo Francouzi. Kde je ale jeho pravlast? A který národ je průkopníkem v pěstování a zpracování vinné révy? Vydejte se s námi po stopách tohoto světově oblíbeného nápoje.

 

Bobule plané vinné révy sbíral člověk údajně už v době neolitu (mladší době kamenné), tedy 8 000 až 5000 let před naším letopočtem. Tyto plody ukládal do hliněných nádob, kde následně zkvasily. Takto mohl ochutnat první nápoj, který měl ale do skutečného vína, jak ho známe dnes, ještě hodně daleko. Lidé tak pili spíše zkvašenou šťávu. 

  Kde se vzalo víno?  

Kolébka vína na Kavkazu

Pravlastí pěstování vinné révy je zřejmě Gruzie, z gruzínského slova „gvino“ pak název pronikl do ostatních jazyků (německy „Wein“, anglicky „wine“, italsky „vino“…). Alespoň to dokazují archeologické vykopávky. Ve džbánech vědci objevili zbytky s kyselinou vinnou, ty se datují přibližně 8 tisíc let před naším letopočtem. Egyptské kresby jsou pak důkazem toho, že se víno pěstovalo, lisovalo a s oblibou i pilo. Vinařství vzkvétalo 2700 let před Kristem zásluhou Tutanchamona. 

Pěstování vinné révy se soustředilo na jižní, jihovýchodní či jihozápadní svahy, protože sluneční paprsky byly pro růst vína a jeho zrání velmi důležité. Kromě Gruzie se pěstovala vinná réva v oblasti Arménie či Turecka. Odtud víno prostřednictvím obchodníků proniká do oblasti Řecka a dalších středomořských oblastí.  

Bohové vína a veselí

Starověké národy uctívaly boha Dionýsa, který byl synem nejvyššího Boha Dia. V Řecku byl oslavován nejen jako bůh vína, ale také ochránce ovocných stromů a keřů. Často bývá zpodobňován z hroznem v ruce.  Z Řecka se vinná réva dostala do Říma a i zde byl uctíván bůh vína známý jako Bakchus. 

Z jižních částí Evropy začalo pronikat pěstování révy na sever. Počátky vinařství na našem území souvisí úzce s Římany. Ve 3. století římští vojáci, respektive posádka X. legie z Vindobony zasadila révu v oblasti Pálavy, při již neexistující vesnici Mušov. Že tomu tak mohlo být, naznačuje jediný nález, kterým byl nůž. Typově se totiž podobal vinařským nožům z provincie Panonie a Horní Germánie. Otázkou ale zůstává, jestli se skutečně jednalo o nástroj využívaný při pěstování této plodiny, nebo zda nesloužil k jiným účelům, například řezání vrbového proutí. 

Klášterní vinice 

Pěstování vinné révy je spojováno spíše až s Velkomoravskou říší, která vznikla v 9. století. Zpočátku se vyrábělo mešní víno a pilo se při církevních obřadech. Se zakládáním klášterů ve 12. století souvisí také zakládání vinic na Moravě. Premonstráti založili vinohrad v Louce u Znojma. V prvních letech 13. století cisterciáci na Velehradě dali vznik vinicím ve Skoršicích u Hustopečí.   klášterní vinice  


Víno ve středověku sehrálo významnou úlohu při křesťanských obřadech, svátcích a tradicích. Ve středověku konzumovali víno zejména kněží, šlechticové a s chutí si ho dopřávala bohatá obchodní třída. Obyčejní lidé pili pivo. Za největší pěstitele a výrobce vína lze považovat benediktýnský řád v Německu a ve Francii. Ostatně dodnes jsou nejvýznamnější vinohrady spojovány s kláštery. Moderní odrůdy se objevují s působením řádu templářů ve 12. století. 

Ve 13. století dochází k velkému rozmachu zakládání vinic v oblasti Mikulova a Valtic. Šlechta a měšťané měli z vinic největší příjem. Zvyšoval se také majetek malých vesnic a měst. Markrabě Jindřich vydal na Moravě první viniční řád v roce 1355, který reguloval dovoz vína na Moravu. Víno si velmi oblíbil císař Karel IV., za jehož vlády byly do Čech přivezeny odrůdy z Francie. 

V období renesance zažívá víno svůj zlatý věk a na Moravě bylo třikrát více vinohradů, než je dnes. V následujícím století došlo v důsledku válek a vpádu cizích vojsk k úpadku vinařství a jejich pustnutí. K obnově dochází až na konci 17. století a jsou zakládány první vinné sklepy. Po polovině 19. století se majitelé vinic potýkají s parazity, zejména mšičkou révokaz. A několik let trvá, než se vinice s jejich útoku vzpamatují. 

Ve 20. století byl vydán nový zákon a vinohradnictvím, vinařstvím i vinařům dal právní jistoty. Dnes existuje samostatný vědní obor enologie, který se zabývá vínem a vinařstvím. 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení